Místo: Hrádek u Znojma

Helpni komunita

Úplně první Helpni víkendovka.

Hodně moc dřeva. To bylo zadání zářijové víkendovky. Požehnané počasí, vtipem hýřící otec Pavel a pár zdejších farníků-dobrovolníků, co nevěřili, že jsme vážně přijeli pomoct „jen tak“. Když se vytasili s megahrncem vynikajícího guláše a dvěma bábovkama, posadilo to do židlí zase nás. Do sobotního brzkého odpoledne jsme ale dostali pod střechu dvě pořádné vlečky dřeva ze sousední fary, hlavní úkol akce byl tedy splněn. Pustili jsme se tak do sekání trávy, broušení kostelních dveří, smejčení varhan a dalšího úklidu kolem kostela. Jakoukoli naši práci provázela až dojemná srdečnost místních. Byť byla většina z nich dvakrát starší než my, fyzičkou si s námi nezadali a onu životní moudrost jsme někteří v plné palbě svého významu taky pochopili až tady v Hrádku. Nicméně večerní až noční deskohraní a společná zábava všechny vážnosti světa zase úměrně vyvážila:) Loučili jsme se v neděli po mši, výletu do Znojma a se vzpomínkou na v Hrádku oblíbené a ve své jednoduchosti geniální „My to tady děláme tak, jak to je“.

Zpětná vazba místního duchovního správce o. Sobotky:

Přeji krásný a požehnaný den. Ještě jednou bych chtěl moc poděkovat hlavně Vám za nabídku a zprostředkování celé akce ale i celému týmu za společenství a odvedenou práci. Někteří z pomocníků se mě ptali, kde jsem sehnal takový úžasný tým, když jsem jim řekl, že jste se sami nabídli a přijeli pomoci, tak jim to připadalo jako pohádka. Udělalo se spousty práce, ale nejen to, už síla společenství mladých lidí, které tady v tomto prostředí není, bylo ohromné svědectví a povzbuzení pro ty, co vás viděli – že i jejich práce má smysl a že je důležité, snažit se v dobrých věcech a úmyslech vytrvat, i když je to někdy těžké. Tvořili jste dobrou partu. Práci se nikdo nevyhýbal, ať byla jakákoliv a jakkoliv náročná, naopak, když někdo něco dokončil, hned se ptal co má dělat dál. Vše bylo i závislé na počasí, byl jsem rád, že jsem měl v zásobě další činnosti a mohl vás všechny tak naplno využít. Je ohromný rozdíl, když někdo dělá něco sám a dlouhodobě nebo parta lidí, která má práci za chvilku a ještě je to pro ně zábava. Pan Novák, který zde pomáhal byl přímo nadšen a měl také ohromnou radost ze zkušenosti, kterou s vámi udělal. Členové byli samostatní, soběstační (každý měl pracovní rukavice, vlastní jídlo) i skromní, dokázali jste přijmout i náročnější podmínky: málo teplé vody, někteří se museli umývat již studenou, spaní na podlaze, … Nikdo na nic nereptal. Byl jsem nadšený a vážím si každého z vás kdo jste přijeli a věnovali kus svého času, kterým každý disponujeme právě zde, na místě, kde jste téměř všichni byli poprvé a ještě ho věnovali ne zábavě, ale práci. Ať Bůh žehná výborné myšlence a všem těm, kteří se budou na tomto bohulibém díle podílet. S díky za všechny farníky, které mám v duchovní správě žehná P. Sobotka